Zápisníček

Jak jsem viděla Vojtovo ucho

Kateřina Vacková

malá slečna Anička mi právě přinesla obrázek. Na letním koňském táboře u Markéty Bártové, kde stájíme naše koně je každý rok spousty dětí . Všichni jsou tak šťastní , i náš Vojta . Na koně , z koně , na koně , z koně ... do traktoru, dovést slámu a domů.... Každý den spousta zážitků.

Zpátky k obrázku ... malá slečna Anička mi právě přinesla UCHO PRO VOJTU, teda malý obrázek s velkým, detailním, vypracovaným uchem pro Vojtíška, o kterém všichni ví, že by si moc přál. 

Sama věřím tomu, že když se něco zhmotní, byť jen na papír, věci se dávají do pohybu a když se přidají přání šeptaná v duchu letí vše rovnou k cíli. Touha je zázrak, takže přej si co chceš ...

Když jsem poprvé viděla nakreslený obrázek, říkala jsem si, že je od Aničky milé dostat takovýto dárek. Dojalo mě to , ale víc jsem proto neudělala. Protože věřím, že andělé při mě stojí a hází mi do cesty řešení, stalo se, že mi Instagram hodil fotku chlapečka před cestou do Ameriky. No tak Kateřino, říkám si , když se podíváš za to nic nedáš. Kamarád google na mě vyhodil informace prakticky kompletní o klinice , zázemí, lékaři. Teď už jen zvednout se a napsat jim, protože v případě svých dětí o všem důkladně přemýšlím - trvalo mi to dlouhé tři týdny , než jsem vyplnila kontaktní formulář a hodila to za hlavu ......

o pár hodin později jsem měla v mailu odpověď ... a věci se daly do pohybu ... 

Kateřina Blahová